V úterý ráno jsem se vzbudila a zašla jsem si na snídani. Hned po snídani jsem zamířila do vstupní síně, kam zanedlouho přišel náš profesor na přeměny. Chvilku před zvoněním jsme vyrazili do třídy. Nejdřív měl uvítací řeč. Pak nás vyzval, abychom si každý vzali jablko a řekl nám formuli na přeměnu jablka na banán. Musela jsem jen protočit očima. Zašeptala jsem formuli a hned na poprvé jsem jablko přeměnila. Neviděla jsem na tom nic složitého. Když jsem se rozhlédla a všude kolem všichni vyřvávali onu formuli a jejich jablka byla stále jablky, musela jsem se pousmát. Musím ještě podotknout, že mi profesor udělil 5 bodů pro Zmijozel. Když se přeměna podařila dalším několika málo studentům, řekl nám profesor formuli na přeměnu banánu na jablko. Na poprvé se mi to nepovedlo úplně, jelikož se předemnou objevil jakýsi načervenalý a lehce nafouklý banán. Na podruhé už se však přeměna zadařila. Zazvonilo, a tak jsem se zvedla a šla do spolky.
Navečer jsem se chtěla jít projít, a tak jsme s Ryderem šli k lesu. Chvilku předtím jsme slyšeli vytí vlka. Šli jsme to tam obhlídnout. První, co ten blb Ryder udělal, že začal kopat do mláděte srnky. Pak jsme šli do lesa. Motalo se tu docela dost lidí. Jak jsem tak procházela, užuž jsem chtěla vylézt z lesa, když tu jsem spatřila medvěda, jak útočí na srnku. Schovala jsem se za strom. Těsně poté jsem si všimla vlka, který stál opodál. Zrychlil se mi dech. Docela jsem se bála. Najednou za mnou vyběhl Ryder a začal kouzlit. Uslyšela jsem zavrčení vlka. Najednou vlk vystartoval, a Ryder byl pryč. Doufala jsem, že mě si vlk nevšiml. Po chvilce ještě jednou kolem proběhl Ryder a jemu těsně v patách vlk.
Bála jsem se jen hnout, natož vylézt pryč. Znechuceně jsem tedy sledovala medvěda. Zabil srnku a už jí tam požíral. Moc hezká podívaná to nebyla. Když jsem si myslela, že je medvěd plně zaměstnaný požíráním srnky, opatrně jsem vyběhla zpoza stromu a šla zpátky k hradu. Po cestě jsem potkala Rydera. Hmm vlk ho nesežral, jaká škoda. Potkali jsme několik starších studentů, kteří na nás řvali ať vypadneme a zalezeme do hradu. Smáli jsme se. Pak jsme šli na kolej.
Užuž jsem chtěla jít spát, ale slyšela jsem rozhlas, že všichni Zmijozelští se mají dostavit na kolej. Tak jsem se teda usadila v jednom pohodlném křesle a čekala. Pak přišla Nancy, naše kolejní ředitelka a řvala na nás kvůli tomu lesu. Asi jsme nebyli jediní, kdo tam lezl. Ale vypadalo to, že už jsme přišli docela pozdě do toho lesa. Někteří studenti totiž vylákali tu divou zvěř ven. No... po chvilce nadávání Nancy, prefekty a primuse jsem se zvedla a šla spát. Ještě uvidím, jak tohle celé dopadne.


Žádné komentáře:
Okomentovat